Bermudský trojúhelník

Bermudský trojúhelník:hodně divné místo. Kam zmizely všechny ty lodě a letadla? Nebo jenom posádka? Neřádí tam náhodou loď Bludný Holanďan?:-)Ale to by vztahovalo jen k lodím. Je to prostě ZÁHADA.
Tady máte něco o tom. Je to sice hodně dlouhé, ale myslím, že to stojí za to.

Od doby, kdy před tisíci lety první mořeplavci napjali plachty svých člunů, se rozsáhlé plochy oceánů staly zdrojem mnohých záhad. Známé jsou historky o mořských pannách nebo o Krakenovi, sedmdesátimetrové obludě, která ničila lodě a zabíjela námořníky. Novější je špatná pověst tzv. Bermudského trojúhelníku.

POLOHA BERMUDSKÉHO TROJÚHELNÍKU

Bermudský trojúhelník je pomyslná oblast jihovýchodně od Atlantického pobřeží USA. Vrcholy trojúhelníku jsou Bermudy, Maiami (Florida) a Portoriko. Záhadně tady mizí lodě, letadla a jejich posádky. Ústav zeměpisných jmen Spojených států amerických neuznává Bermudský trojúhelník jako oficiální jméno. Podle oficiálního názvu je Devilův – neboli Ďábelský.

Tato oblast má také mnoho jiných pojmenování, jako třeba – Trojúhelník smrti, trojúhelník záhad, trojúhelník strachu, přístav zmizení, přístav zmizelých lodí, ďáblovo moře, moře zmizelých lodí, moře vúdú (podle názvu čarodějnictví v Karibském moři), hřbitov Atlantiku, nebeská past. . . . Ze všech těchto názvů se nejvíce používá právě Bermudský trojúhelník.

Úplně prvním člověkem, který písemně zaznamenal podivné jevy, se kterými se setkal v oblasti Bermud, byl Kryštof Kolumbus. 15.září 1492 se plavil Sargasovým mořem, on a jeho námořníci spatřili obrovský pás, který přelétl přes nebe a zmizel v moři – tak si to alespoň Kolumbus zapsal do svého deníku. O několik dní později zjistil, že lodní kompas se chová velmi podivně. Takže to byl už Kryštof Kolumbus, kdo tady nejspíš zažil podivné věci, jako první Evropan v těchto vodách.

Když se Kolumbus plavil 11.října 1492 po dlouhých týdnech cesty stále ještě po širém moři, měli toho jeho lidé už dost. Když už pochybovali, že někdy dorazí k pevnině zahlédl krátce po setmění jeden z námořníků v dálce podivné světlo. Stoupalo od obzoru vzhůru a zase klesalo zpět. Bylo jako špatná vosková svíce, která se rozsvěcuje a zase zhasíná, jako by se houpala nahoru a dolu. Pak bylo spatřeno ještě jednou nebo dvakrát. Objevovala se i podivná světla pod hladinou.

Dodnes se nevyjasnilo, co to bylo za úkazy. Může se zdát, že plamenný pás byl pouhý meteorit. Problémy s kompasem zahrnovali pouze odchylky v ukazování skutečného a magnetického severu. Podivná záře mohla pocházet z ostrovů poblíž - z Hispaňoly. Pravdou ale je, že za pár hodin došlo k objevu Ameriky. Vše se samozřejmě odehrálo na severu karibské oblasti v dnešním Bermudském trojúhelníku. Záhadou zůstává, kdo mu tehdy svítil na cestu, která otevřela novou kapitolu v dějinách lidstva.

O 477 let později pozorovala podobný jev v oblasti Bermudského trojúhelníku i posádka kosmické lodi Apollo 12. Z jejich deníku : Vidíme záblesky živého ohně a jsou to dokonce poslední viditelná světla na naší planetě.

LOĎ MARY CELESTE

Moře čas od času pohltilo beze stopy nějakou loď i s její posádkou. Jiným záhadným případem je nález opuštěné lodě (brigantiny) Mary Celeste. Tento dvojstěžník vyplul 5. listopadu 1872 z newyorského přístavu do Janova ( přístav v Itálii). O měsíc později – 4. prosince – ho nalezla britská plachetnice ( Dei Gratia ) mezi Azorskými ostrovy a Portugalskem. Když byla Mary Celeste na dohled, působila zvláštním dojmem. Na první pohled bylo jasné, že s ní není něco v pořádku. Plachty byly potrhané a visely nakřivo, ale loď byla v dobrém stavu. Na palubě nikdo nebyl. Protože neodpovídala na signály, vyslal k ní britský kapitán člun. Jeho posádka zjistila, že Mary Celeste je prakticky nepoškozená, ale posádka je pryč. Vše nasvědčovalo tomu, že se na palubě odehráli velmi podivné věci. Všechna okna zadní nástavby byla pečlivě zakryta plachtami a zatlučena prkny. V přídi opuštěné lodi, těsně pod čarou ponoru, byla dvoumetrová díra. Jinak se zdála loď v pořádku, schopná plavby a trup lodi byl prakticky nepoškozený – s jedinou velice podivnou výjimkou. Po obou stranách přídě těsně pod čarou ponoru se táhly dvě obrovské rýhy od něčeho ostrého.

Komise, která tuto věc vyšetřovala, se snažila obvinit posádku Dei Gratia (ta, která byla vyslána pro Mary Celeste ) z pirátského přepadení. Obvinění bylo nesmyslné, protože všechny šperky, peníze, listiny, osobní majetek, lodní kufry a další cennosti na palubě tady zůstaly. Chyběli pouze sextant ( přístroj k měření úhlové vzdálenosti dvou bodů) a záchranné čluny. Náklad – soudky s alkoholem - byly naprosto v pořádku, což vylučovalo možnost přepadení piráty. Zásoby vody a jídla byli dostatečné, chyběla tedy jen posádka – 10 lidí včetně manželky a malé dcerky kapitána. V podpalubí se nacházela stopa (asi 25 cm ) vody. Vstupy do podpalubí byli odkryty, budka s kompasem roztříštěna, stropní okno v kapitánově kajutě bylo otevřeno. V kapitánově kajutě byl nalezen italský meč, na němž bylo něco, co ze začátku bylo považováno za krev, ale laboratorní rozbory to vyvrátily. Bylo jasné, že loď byla opuštěna ve spěchu. Lodní deník zůstal nedotčený. Poslední zápis byl 24. listopadu 1872 a hovořil o tom, že Mary Celeste nehrozí žádné nebezpečí. Kromě toho ale v salonu ležela břidlicová tabulka se zápisem o poloze z 25. listopadu – tedy o den později než poslední zápis v lodním deníku. Podle ní plula plachetnice ten den kolem Santa Maria v Azorském souostroví, tedy v oblasti, která bývá do Bermudského trojúhelníku rovněž zahrnována. Ještě podivnější ale bylo, že písmo nepatřilo ani kapitánovi, ani prvnímu důstojníkovi – a nikdo další z posádky už navigaci neovládal…..

Další zvláštností bylo, že se loď – už bez posádky a i když bylo neklidné moře a bouře – stále držela svého kurzu. A to více než 500 mil (= 800km), a to do chvíle, kdy byla objevena.

Byly vysloveny teorie jako vzbouření posádky, strach z náhlého výbuchu nákladu, vzplanutí moru, únos, útěk posádky po zjištění náhlého požáru, ale nenašly se stopy po ohni. Další teorie je, že v lodních zásobách byl nalezen chléb nakažený námelem. Vědělo se, že právě námel vyskytující se v chlebu už dříve způsobil náhlé šílenství a dokonce smrt, které předcházelo nelogické chování. Konzumace nakaženého chleba s následnou otravou s projevy šílenství mohla způsobit, že celá posádka náhle naskákala do moře. Toto vysvětlení lze možná vztáhnout i na jiné případy lodi, ale to jsou pouze domněnky.

Z oblasti Bermudského trojúhelníku jsou často hlášena pozorování neidentifikovatelných létajících objektů, a to badatelům přineslo myšlenku, že právě UFO by mohlo být zodpovědné za mizení lodí i letadel. Zmizení se uvádí tak, že lidé byli buď uneseni, aby cizí bytosti zkoumali stupeň našeho technického vývoje, anebo že byli zničeni při střetu s UFO.

Toto vysvětlení se dělí na dva směry. Jeden z nich je, že mimozemšťané přilétají z vesmíru a druhý, že si pod mořskou hladinou zřídily kolonie a odtamtud vysílají průzkumné výpravy.

zdroj:http://referaty-seminarky.cz/bermudsky-trojuhelnik-1/