pondělí 26. listopadu 2007

Kosatky





Kosatky dosahují délky osmi až devíti metrů a váhy od čtyř do pěti tun - to jsou dospělí samci. Nápadné jsou jejich zuby s korunkou měřící 5 - 6 cm. Kosatka se vyskytuje kdekoliv ve světových mořích a oceánech.
Mají hlasitost 125 decibelů, tedy jako hlas trubky z bezprostřední blízkosti, a jsou slyšet na vzdálenost deseti kilometrů. Trvají většinou jen dvě sekundy a jsou složeny z tisíců velmi krátkých impulzů. Příbuzné rodiny mají stejný repertoár zvuků, obsahující podle jednotlivých skupin až sedmnáct základních "hlásek". Jejich skladba není vrozená, ale předává se v jednotlivých rodinách. Jazyk příchozích se od domácích liší nejméně tak jako dva různé jazyky. V zajetí kosatky mlčí.

zdroj:http://kytovci.wz.cz/Orcinusorca.htm

Delfíni


<






Podle mě jsou to strašně krásní živočichové. Jsou strašně inteligentní!

Delfín může dosáhnout rychlosti vyšší než 40 kilometrů za hodinu. Delfíni jsou výborně maskováni. Shora jsou šedí, čímž splývají s mořským dnem, zespodu jsou bílí, a tak ladí se světlou hladinou. Pomocí dýchacích orgánů a speciálního jazyka dokážou delfíni vydávat zvuky, jako je pískání, vrzání, štěkání nebo mlaskání a těmito zvuky se mezi sebou dorozumívají. K tomuto užívají pod vodou dýchacího otvoru. Na vzduchu vydává zvuk jejich tlama. Tyto zvuky se nacházejí ve frekvenci od 0,25 kHz až do ultrazvuku o frekvenci mezi 80-220 kHz.
Je-li jeden z delfínů zraněn, požádá o pomoc a ostatní delfíni se mu snaží pomoci, například ho nadnášejí na svých hřbetech k hladině, aby se mohl nadechnout. Delfíni jsou stádová zvířata, loví ve skupinách čítajících až stovky jedinců. Přestože delfíni jsou savci, dokážou se potopit až na 15 minut a mohou pozřít kořist až 2 metry pod vodou. Samice delfínů spí nad vodou, kdežto samci pod vodou, tudíž se musí každých 15 minut vynořit, aby se mohli nadechnout. Delfíni se orientují pomocí echolokace, což je vnímání zvukových vln v oblasti ultrazvuku. Delfín vydá signál, který se šíří zvukovou vlnou. Tato vlna se při nárazu na nějaký objekt obrací zpět. Delfín dokáže tuto odraženou vlnu zachytit, a tak určit vzhled, vzdálenost a velikost objektu. Mateřský pud samic je tak silný, že je-li chyceno mládě, tak se samice snaží zůstat s ním, místo aby utekla. Největší počet zubů má pravděpodobně delfín dlouholebý, něco kolem 260 zubů. Delfíni dokážou předsunutou spodní čelistí usmrtit i žraloka. Dosavadní stav poznání naznačuje, že současný stav komunikace s těmito tvory je spíše výsledkem nedostatků technicky vyspělé lidské civilizace. Delfín pro dorozumění činí své biologické maximum. Vyšší stupeň komunikace je zřejmě jen otázkou času. Delfín je pravděpodobně biologickým modelem mnoha zařízení, která člověk v potu tváře vynalézá.

Zajímavosti
Jeden delfín skákavý neustále doprovázel pošťáckou loď; po šestnácti letech této činnosti byl prohlášen za chráněného. Roku 1966 musel jeden jachtař opustit loď poškozenou v bouři. Tohoto smolaře pak hejno delfínů dostrkalo na břeh. Existuje zaznamenaný případ, kdy se delfín pokoušel vyslovovat anglická slova. Výbuch na lodi Rio Ataro vymrštil několik námořníků do vody a ihned se objevili žraloci. Naštěstí s nimi se vynořili i delfíni, kteří pak žraloky zahnali. Delfín, latinsky zvaný Tursiops truncatus, se do češtiny překládá jako delfín skákavý. Ale doslovný překlad zní „nosaté mořské prase“.

zdroj:http://delfin.chytrak.cz/

Velryby!

Jsou božííí, krásnííí:-)





A teď pár informací:
Velryby patří mezi kytovce. Kytovci jsou savci extrémně přizpůsobeni vodnímu prostředí. Vyvinuli se z plazů před 200 milióny let, nejstarší jsou kosticovci, jejichž největší vývoj proběhl po vzniku oceánů. Kytovci mají tělo bez srsti kromě několika hmatových chlupů na hlavě. Tvar je rybí s vodorovně postavenou ocasní ploutví, jejíž vlnivé mávání umožňuje velmi rychlý pohyb. Tomu napomáhá i zvláštní stavba kůže, jež značně zmenšuje tření a vnik brzdících vodních vírů. Přední končetina je zkrácena a přetvořena v ploutev. Pohybuje se jen v ramenním kloubu a má zmnožený počet prstních článků. Zadní končetina je redukována na malé zbytky pánve v těle. Může být vytvořena hřbetní ploutev, ta však nemá kostru.

zařazení kytovců:

třída savci (Mammalia) -> podtřída živorodí (Theria) ->

-> nadřád placentálové (Eutheria) -> řád kytovci (Cetaca)


dělení:

podřád kosticovci (Mysticeti): čeleď: plejtvákovití, velrybovití

podřád ozubení (Odontoceti): čeleď: delfínovcovití, narvalovití,

delfínovití, vorvaňovití, sviňuchovití

zdroj:
http://www.kytovci-vrchy.wz.cz/

neděle 25. listopadu 2007

Jména atlantických hurikánů

Nadpis snad odpovídá za vše:
2007
Allison
Barry
Chantal
Dean
Erin
Felix
Gabrielle
Humberto
Iris
Jerry
Karen
Lorenzo
Michelle
Noel
Olga
Pablo
Rebekah
Sebastien
Tanya
Van
Wendy

Vědci na každý rok vybírají jména, holčičí a klučičí, které střídají.

Tornáda


Tornádo je shluk větrů vířících kolem jádra, kde se vytváří částečné vzduchoprázdno. Jeho ničivá síla vzniká z propojení silných větrů s nízkým tlakem. Vítr dosahuje průměrné rychlosti kolem 320 km/h. Smršť se ve své typické nálevkovité podobě řítí provázená řevem, který lze přirovnat k průletu letky proudových stíhačů. Snadno vyvrací stromy a boří budovy.

Místo výskytu tornád
Tornáda vznikají většinou nad pevninou na rozdíl od hurikánů, které vznikají nad mořem. Mohou se objevit kdekoli na světě, ale nejčastěji se objevují v oblasti prérií západně od Mississippi v USA.

Vznik tornáda
Ideální podmínky pro vznik tornáda nastávají v okamžiku, kdy masa teplého vlhkého vzduchu, postupující z Mexického zálivu na sever, uvízne pod chladnějším a těžším vzduchem, přicházejícím z protisměru. V takové situaci vznikají bouře, které občas vyvrcholí v prudkém vířivém gejzíru teplého vzduchu.
Nejprve se pod základnou mraku objeví lalok, který se protahuje tak dlouho, dokud se nespojí se zemí sloupem větrného víru.
Smršť nasává prach a suť a tím mění barvu od bělavé až po černou.

zdroj:http://sipvz.spse.cz/www/prace/stepankova/zeme%20jako%20misto%20pro%20zivot_soubory/Tornada.htm

Počasíííí

Kdysi jsem měla z knihovny knížku o počasí a vypsala jsem si z tama takové zajímavé zajímavosti:-)
Takžeee:
V troposféře je dostatek vody k tomu, aby mohla zaplavit celou zemi do výše 1 metru.

Věšina pitné vody na celém světě je zmrzlá v ledu.

Iquique v Chile zažilo 4 roky bez jediné kapky deště.

Pokud někdy spatříte duhu z letadla, uvidíte ji jako celký kruh, nejen oblouk.

Modrá část slunečního spektra se při nárazu na molekuly vzduchu rozptýlí po celém nebi, ostatní barvy však procházejí vzduchem k zemi. Proto se obloha zdá modrá.

Sluneční vítr nesoucí proud částeček je vržen za Slunce směrem k Zemi rychlostí kolem 3 milionů km za hodinu a vytváří polární záři.

neděle 11. listopadu 2007

Jedna z největších zaznamenaných přírodních katastof aneb sopka Krakatoa




Slyšeli jste o ní někdy? Já ne, až před pár týdny jsem zahlédla v televizním programu, že o ní bude dokument. Bohužel jsem ho neviděla, protože u mě doma to někdo jaksik nevydrží bez Ordinace v Růžové zahradě.Takže si o ní něco přečtěte:

Malý vulkanický ostrov Krakatoa ležící mezi Sumatrou a Jávou se stal synonymem pro jednu z největších zaznamenaných přírodních katastrof v historii lidstva. V srpnu roku 1883 zde došlo k výbuchu sopky. Za necelých 48 hodin bylo smeteno s povrchu země několik set měst a vesnic a zahynulo víc než 36 000 lidí. Po těch, kteří přežili, zůstaly deníky, záznamy očitých svědectví a výpovědí.

Ty sesbíral holandský vědec Rogier Verbeek, který v oblasti pobýval. Byl tehdy jedním z mála odborníků neštěstí přítomen. Díky jeho práci, která se stala základem moderní vulkanologie, si vědci dnes mohou udělat poměrně jasnou představu o tom, co se tehdy přihodilo.
Do výšky několika desítek metrů se vznesl oblak kouře a dýmu a výbuchy byly slyšet na několik desítek kilometrů daleko. Koncem května se Krakatoa uklidnila. Většinu obyvatel první signál předznamenávající hrozící katastrofu nevyděsil. Byli přesvědčeni, že je od ostrova dělí padesát kilometrů moře a tudíž, že jim nehrozí bezprostřední nebezpečí. Většímu zneklidnění nepřispěly ani malé otřesy, které se nesly ostrovem v následujících měsících a které den ode dne sílily.

Rozžhavené magma ukrývající se v hloubi vulkánu se po celou dobu snažilo dostat na povrch. 26. srpna 1883 sopka tlaku neodolala a čtyřmi explozemi lávu vyvrhla. Po dvanácti hodinách nepřetržitých erupcí se magmatický krb pod sopkou Krakatoa skoro vyprázdnil. Bez opory se vulkán začal hroutit. Následoval poslední výbuch. Sopka i část ostrova se roztrhla a propadla.

Prakticky zmizela v moři. Výsledný výbuch byl tak silný, že byl slyšet na stovky kilometrů daleko. Šlo o nejsilnější zvuk zaznamenaný v historii lidstva. Desítky kubických kilometrů popela, pemzy a horniny se řítily do oceánu, kde vytvořily tsunami vyšší než čtyřicet metrů, která zpustošila celé pobřeží. Sopečná erupce zničila 165 pobřežních vesnic a zanechala po sobě více než 36000 tisíc obětí.

a nejhorší nakonec:

Ze samotného vulkánu nezbylo téměř nic. Více než třicet kilometrů čtverečních pevné horniny prostě zmizelo. Během 48 hodin se Krakatoa doslova rozpadla. V roce 1927 se však v Sundském průlivu v hloubce 300 metrů objevily náznaky nových podmořských erupcí. Na místě rozpadlé Krakatoy se objevila nová sopka, která dnes roste rychlostí pěti metrů za rok. Indonésané ji nazvali Anak Krakatoa – Syn Krakatoy. V jejím dosahu dnes žijí miliony lidí. A Anak Krakatoa stále je stále větší a větší.

sobota 10. listopadu 2007

Harry Potter a Fénixův řád





Konečně!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Ano, historický okamžik:včera jsem konečne zhlédla HP5!!! Ikdyž s trošku hodně divným zvukem a protáhlým obrazem. Nooo, očekávala jsem od toho trochu víc, ale nebyla to zas taková hrůza. Připadalo mi to urychlené a některé věci ne podle knížky. Evannu Lynch na post Luny Lovegood(to se mi líbí víc) vybrali fakt dobře!! Strašně se na to hodí. A Fred s Georgem - super!! Ty rachejtle byly skvělé!!!