Zajímavosti - Titanic

Ledovec, do kterého narazil, byl na neobvyklém místě, kde se ledovce objevují jen zřídka.

Plánovalo se odložit odjezd na později, protože neměli dostatek uhlí, ale nakonec uhlí vykoupili ze všech lodí a vyjeli. Kdyby se trochu opozdili, ledovec by už tam asi nebyl.

Kdyby nezpanikařili a nechali Titanic narazit do ledovce "čelem", loď by se nepotopila, protože by to fungovalo jako nárazník. Loď by se sice porouchala, ale mohla by plout dál.

Titanic

Titanic byl luxusní parník společnosti White Star Line, který ztroskotal během své první plavby v noci ze 14. na 15. dubna roku 1912. Zahynulo asi 1500 cestujících a členů posádky. Zkáza Titanicu je jednou z nejznámějších námořních katastrof.

Na svojí první plavbu na trase Southampton — New York vyplul Titanic 10. dubna. Na palubě měl 1307 cestujících. Během plavby dostal Titanic několik varování ohledně ledových ker, které se objevovaly nezvykle daleko na jihu.
Dne 14. dubna ve 23:39 zpozoroval námořník Frederick Fleet držící hlídku ve vraním hnízdě kru před přídí lodi a informoval o ní můstek. A první důstojník Murdoch se dopustil chyby, když vydal osudový rozkaz: „Docela vpravo! Plnou silou zpět!!“

Osud si s lodí krutě zažertoval. Poblíž Titaniku se nacházela minimálně jedna loď s radiostanicí, která k němu mohla dorazit ještě před potopením – parník Californian kapitán Stanleyho Lorda. Na její palubě však byl pouze jediný radista a ten vypnul aparaturu a šel spát jen několik minut před tím, než Titanic narazil na kru. Volání o pomoc tedy zachytily pouze lodi, které neměly šanci dorazit k místu ztroskotání včas na záchranu lidí, kteří se nevejdou do záchranných člunů. Nejblíže se nacházela loď Carpathia kapitána Arthura A. Rostona. Ten si byl dobře vědom toho, co čeká cestující v ledové vodě a udělal vše proto, aby dorazil co nejdří

Yellowstone v plamenech

Je to popis filmu:

Abnormálně horké léto vytváří v Yellowstonském národním parku, ideální podmínky pro vznik mohutného lesního požáru. Situace je o to vážnější, že Yellowstone není jen nejstarším a nejslavnějším národním parkem na americké půdě, ale současně také tím nejnavštěvovanějším. A tak není divu, že ve státní svátek Dne nezávislosti sem 4. července přijíždějí tisíce turistů, aby se pokochali nádhernou přírodou. Tentokrát však pro ně má úchvatná přírodní rezervace zcela jiné představení a nádhera se během krátké doby mění v sálající peklo, kterým se žene ohnivá stěna, která spálí vše co se jí postaví do cesty. Jedinou nadějí se pro tisíce vyděšených lidí uvězněných mezi plameny, stává tým odvážných hasičů, kteří jsou povoláni k boji ze zuřícím živlem. Vede je specialista na požáry dr. Clay Harding, který celý život zasvětil studiu ohňů. Jak vznikají, jak se pohybují, dýchají a rostou a co je nejdůležitější, také jak je zkrotit a uhasit. Nyní má jedinečnou příležitost uplatnit své vědomosti v praxi, protože to, co zuří v národním parku, je zřejmě největší ohnivá katastrofa v historii Spojených států. Po několika marných pokusech o zkrocení požáru klasickými prostředky a postupy, se Clay a jeho tým rozhodnou k radikálnímu plánu, který by mohl zachránit turisty i park. Nejde jen o to, že neúspěch plánu by mohl situaci ještě zhoršit, ale také o to, že vše musí na to, aby mohl být plán úspěšný, musí ho hasiči zvládnout do určité doby. Začíná závod s časem, ve kterém se hraje o největší přírodní klenot Ameriky a tisíce ohrožených životů.

zdroj:http://tv.sms.cz/index.php?P_id_kategorie=56456&P_soubor=televize%2Fporad.php%3Fdatum%3D2007-12-09%26id%3D950028955

Yetti

Kdy a kde došlo k prvnímu střetnutí s mysteriózním tvorem, který je nejvíce svědky popisován jako 2 metry velký, robustní, chlupatý tvor obývající ledové pláně našich nejvyšších pohoří ? Na tuto otázku dnes asi těžko budeme schopni odpovědět. Faktem však zůstává, že již ze středověku se uchovaly bohaté obrazové i písemné památky o setkání s tímto tajemným tvorem. Nejvíce těchto tajuplných příběhů můžeme umístit do oblastí Himalájí či sibiřských horských masivů Ruské republiky. Jedna z nejrozšířenějších indicií vázaná na výskyt Sněžného muže jsou stopy. V současné době existuje velká databáze mapující výskyt otisků spodních končetin Yetiho. Existuje také velmi rozsáhlá fotodokumentace. Tak zjistíme, že výskyt tohoto tvora je především vázán na poměrně nepřístupné především horské masivy po celém světě. Jedná se hlavně o lokalitu Himalájí, Altaje, Pamíru, ale také i horských zalesněných masivů Severní Ameriky, Kanady nebo i Austrálie. Jak vidíme, globální rozložení je zde zcela evidentní.

TEORIE:
Jedna z nejrozšířenějších teorií nás informuje o tom, že primární domovskou oblastí Yetiho byla Čína kde je identifikován pod latinským označením Gigantopithicus. Pozůstatky tohoto obrovského lidoopa skutečně existují pouze v Číně. Tyto pozůstatky jsou v drtivé míře reprezentovány zuby a čelistními kostmi. Tak jak Čínské dynastie expandovaly Gigantopithicus byl postupně vytlačen a s největší pravděpodobností se poté přes Beringovu úžinu dostal až do Severní Ameriky, kde se velmi dobře adaptoval do dnešních dob. Otázkou samozřejmě zůstává zcela reálný výskyt tohoto tvora v Austrálii. Zde souvislosti těžko hledáme.
Jiná teorie hovoří o tom, že Yeti je pozůstatkem jedné z prvních ras člověka této planety, která vznikla křížením původních zemských entit s mimozemskými bytosti. Jedna z odnoží této teorie dokonce hovoří, že Sněžný muž je vůbec prvotní přirozená rasa pozemského typu člověka, který následným křížením s mimozemskými postupně nabyl charakteru tzv. "moderního člověka".

zdroj:http://www.matrix-2001.cz/prispevky/ruzne/yetti/yetti01.htm

Měsíčníci

Nikdy jsem o těch zvířatech neslyšela a neviděla žádnou jejich fotku. Dokud mi do ruky nepřišel časopis Oceán. A protože nevím, co na blog dát, rozhodla jsem se dát sem zase něco ¨z podmořského světa, který mě celkem přednedávnem uchvátil.

Je to nejtěžší kostnatá ryba na světě, žije v subtropickém oceánu v hloubce 30-480m. Občas vyplouvá ke hladině kde se nechává očistit rybami. Živí se planktonem, měkkýši, medůzami, korýši a menšími rybami. Dorůstá rozměrů až 4m, hmotnost až 2t. Má velmi neobvyklý tvar, připomíná velkou rybí hlavu bez ocasu, stejně vysoká i dlouhá. Ryba nemá šupiny, kůže je ale extrémě silná a pružná. Měsíčníci jsou velmi plaší a v menších hloubkách je možné je vidět na v místech které se svažují do velkých hloubek.

Doufám, že základní informace postačí, teď se ale podívejte na jejich fotky. Jsou podivní svým vzledem...






zdroj:http://www.asmat.cz